Antibruselská fronta ve Východní Evropě: kdo se jí zúčastní?

Antibruselská fronta ve Východní Evropě: kdo se jí zúčastní?

eu

Na vlně euroskepse se zdravě smýšlející politici v zemích Střední a Východní Evropy pokusili uplatnit jisté aspekty sociálně-ekonomického a politického kursu mnoha úspěšných států v Jihovýchodní Asii a Latinské Americe.Půlmilionový mítink Orbánových stoupenců, který se konal 23. října v centru Budapešti, byl právě demonstrací masové podpory tohoto kursu, v němž jistý podíl nacionalismu pouze posiluje požadavek na zachování národní samostatnosti při řešení sociálně-ekonomických a politických problémů. Ve svém projevu Viktor Orbán odsoudil jak léta komunistické totality, potlačení povstání roku 1956, tak i dnešní expanzi cizího kapitálu a politiku EU. Zejména vyzval k zachování národní měny.

O tom, že se politika jeho vlády zakládá na reálném odhadu situace, svědčí jeho objektivní postoj v otázce účasti Maďarska v projektu Nabucco. Na jaře 2012 se Viktor Orbán vyslovil pro odstoupení Maďarska od tohoto projektu výstavby drahého a nerentabilního plynovodu, v jehož účelnost nevěří mnozí vážení experti.

Čelí-li maďarská vláda v současné době snaze vedení EU o přílišnou kontrolu nad různými stránkami života země, pak ostatní státy východoevropského regionu mají vlastní pohledávky vůči Bruselu. Antibruselskou frontu mohou zejména vytvořit Bulharsko a Rumunsko, kterým EU odmítla vstup do Schengenu. Nedávno naznačila Eurokomise znovu pod nátlakem Německa, Nizozemí a Francie Bukurešti a Sofii, aby si nedělaly žádné iluze. Přičemž uvažovali-li evropští úředníci dříve mlhavě o problémech s kriminalitou, nedostatkem demokracie, slabé kontrole nad národními hranicemi, pak nyní je hlavní výtka vůči oběma zemím konkrétní: Romové. Podle mínění Bruselu neusilují bulharská a rumunská vlády o sociální integraci místních Romů do veřejného života, i když byly na tyto účely vyčleněny „miliardy eur.“

Ohledně miliard odpověděl Bruselu hned ministr zahraničí Rumunska Titus Corlatean. Na zvlášť svolané tiskové konferenci označil tato tvrzení za „pohádky.“ Kromě toho žije, podle jeho slov, na území EU asi 15 tisíc Romů, jež nejsou občany Rumunska, a kterým se nikdo reálně nevěnuje. Nároky vznášejí pouze vůči Sofii a Bukurešti.

Bulharsko rovněž spatřuje politické pozadí v otálení úřadů EU s integrací této balkánské země do schengenské smlouvy. Podle slov prezidenta Rosena Plevnelieva, jsou jak Sofia, tak i Bukurešť „technicky připraveny“ na práci, která zajímá EU. „Nejde pouze o určitou politiku té či jiné země, ale o politiku Evropské unie,“ zdůraznil bulharský prezident a postěžoval si na neexistenci „evropské solidarity.“

Tohle je správná připomínka: solidarita v dnešní EU skutečně není. A je celkem možné, že brzy bude možné mluvit o antibruselské solidaritě států Střední a Východní Evropy a jejich stejně smýšlejících za hranicemi regionu.

zdroj : http://czech.ruvr.ru

Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*