5 let od zavraždění Kaddáfího, Libye stále v krvi, žádná známka po svobodě

5 let od zavraždění Kaddáfího, Libye stále v krvi, žádná známka po svobodě

Před pěti lety, vůdce Muammar Kaddáfí, který dal libyjským frakcím zachování stability, byl uštván a surově zavražděn rebely podporovanými NATO, ale jeho likvidace vedla k chaosu a věčnému krveprolití, nikoli ke svobodě a prosperitě.

Tyto dny jsou pro Libyi rušné. V hlavním městě Tripolisu se militantní frakce minulý pátek vzpíraly OSN podporované vládě národní jednoty (GNA) tím, že deklarovaly svou vlastní vládu. Od té doby se zmocnily parlamentní budovy a střílely po sobě navzájem s loajálními silami.

GNA nemá svou vlastní řádnou armádu, takže Tripolis se skládá ze soupeřících ozbrojených skupin. Některé podporují vládní úředníky, zatímco jiné jsou napojené na islamistické skupiny nebo milice v jiných městech. Tato situace je obecně odrazem celé Libye, kde místí válečníci a kmenové milice určují každodenní život lidí s malým ohledem na jakékoli centrálním autority.

Paradoxní je, že GNA byla vytvořena k překonání rozdělení v Libyi, která žila s dvěma soupeřícími vládami po celé měsíce. Ta v Tripolisu byla vytvořena islamisty, zatímco ta z Tolbruku byla považována za legitimní vládu OSN. Nicméně, přechod na GNA odsunul do pozadí mocného generála Khalifa Haftara, který byl ve vládě Tobruku ministr obrany a jenž byl vyzván, aby byl proti nové vládě. On je nyní de facto panovník Tobruku a neodpovídá za Tripolis.

Mezitím, americké vojenské letouny provádí desítky náletů kolem rodného města Muammara Kaddáfího, Sirte, které padlo do rukou Islámského státu více než před rokem poté, co byla politická základna ochromena zánikem libyjského vůdce. Islámský stát, který vznikl v Iráku, se rozšířil do Sýrie a Libye v posledních dvou letech a současně podporuje nebo organizuje řadu krvavých teroristických útoků v Evropě a USA.

Ofenzíva v zemi je prováděna milicemi z nedalekého města Misrata, města s desetiletí trvajícím soupeřením se Sirte, což hrálo klíčovou roli při porážce Kaddáfího v roce 2011.

Mezitím, londýnský Nejvyšší soud v pátek zamítl stížnost podanou libyjským státním fondem (Libyan Investment Authority (LIA)) proti Goldman Sachs, což je subjekt, který byl pověřen investováním příjmů z ropy v zemi do ziskových projektů. Ačkoli gigant z Wall Streetu dostal 1,2 miliard dolarů od LIA během Kadááfího časů a dal je nakonec do bezcenných investic, libyjskému fondu byla odepřena náhrada za jeho ztrátu, kterou Goldman Sachs připsal „nepředvídatelné finanční depresi,“ místo nehospodárnosti.

Zdá se, že LIA se nepodařilo prokázat, že jejich zaměstnanec využil své hostitele, který mu poskytoval luxusní ubytování a prostitutky, ale ne vysvětlení, pokud jde o rizika spojená s investicemi.

V jiné části Evropy, starosta oblíbeného střediska v Německu Garmisch-Partenkirchen si stěžoval státním orgánům o problémech způsobených uprchlíky, kteří mají být odpovědni za vlnu trestných činností a veřejných nepokojů. Z celkového počtu 250 žadatelů o azyl, kteří žijí ve městě, 150 z nich jsou většinou afričtí mladí muži bez doprovodu, kteří nahradili syrské rodiny, které zde byly ubytovány až do nedávné doby.

To je jen jedno z mnoha evropských měst zasažených uprchlickou krizí, která byla částečně vytvořena chaosem po pádu Kaddáfího, který tvrdil, že se Libye stane hlavní cestou pro pašeráky uprchlíků z celého regionu do EU.

Před chaosem v roce 2011, Libye měla prosperující ekonomiku, která používala příjem z ropy k vytváření pracovních míst pro stovky tisíc dělníků. Kaddáfí také zlikvidoval pašeráky a účinně změnil svou zemi na migrační nárazníkovou zónu pro Evropu.

Někteří evropští lídři se zdají být o těchto časech nostalgičtí. Minulý měsíc, maďarský premiér Viktor Orbán navrhl vybudování „uprchlického“ města v Libyi, kde by uprchlíci mohli být ubytováni mimo dosah jeho země.

Stimulovat obnovu libyjské ekonomiky je zřejmě cíl pro dalekou budoucnost. GNA doufá ve zvýšení surové výroby ropy na 900.000 barelů denně do konce roku a hlásila dosah 551.000 barelů za den v minulém týdnu díky znovuotevření portů. V roce 2010 Libye produkovala 1.650.000 barelů ropy denně.

Skutečnost, že ozbrojenci bojují o ropnou infrastrukturu země a ti, kteří kontrolují některá zařízení, se někdy pokoušejí převzít nebo vyhodit do vzduchu zařízení držená v rukou jejich soupeřů nepomůže. Ani občasné únosy zahraničních pracovníků, kteří by mohli být užiteční při opětovném nakopnutí libyjského průmyslu.

Pád Muammara Kaddáfího přišel v roce 2011 poté, co se snažil deset let spřátelit se Západem. Během té doby zaplatil náhradu za bombový útok na letadlo Lockerbie, vyřadil z provozu zbraně hromadného ničení, a dokonce tajně mučil pro Washington vězně na libyjské půdě kvůli „válce proti terorismu“. Kaddáfí také držel peníze země v západních finančních institucích, i když to bylo velice nehospodárné. Přesto, parní válec z takzvaného arabského jara ho rozdrtil- s velkou dávkou pomoci bomb NATO.

 

(RT/ svobodnenoviny.eu)




Podobné články

Komentář “5 let od zavraždění Kaddáfího, Libye stále v krvi, žádná známka po svobodě

  • Často se říká,že plán US v Libyi selhal, ale není to tak. Jejich plán jim tam vyšel na jedničku tak jak chtěli.

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*