45. americký prezident Trump se musí vypořádat s dědictvím Obamy

45. americký prezident Trump se musí vypořádat s dědictvím Obamy

Obama, který obdržel Nobelovu cenu za mír v roce 2009 za jeho „mimořádné úsilí o posílení mezinárodní diplomacie a spolupráce mezi národy,“ se zdá, nesplnil očekávání světa jako mírotvůrce. Jeho nástupce se bude muset vypořádat s globální geopolitickou situací, která s sebou přináší mnoho napětí. Nový americký vůdce bude muset čelit některým z hlavních otázek od zuřící války v Sýrii po narušené vztahy s Ruskem, které se výrazně zhoršily během vlády Obamy.

Příští americký prezident se bude muset také vypořádat s domácími problémy, včetně často kritizované Patient Protection a Affordable Care Act, běžné známé jako Obamacare  a celostátních sociálních a ekonomických problémů.

Války ve světě, které Washington iniciuje a které nepřestaly pod správou Obamy, jako ty v Iráku a Afghánistánu, jsou dalším problémem, kterým se musí nový americký vůdce zabývat. Jednoznačné stažení amerických vojáků by pravděpodobně v tomto případě nepomohlo, a to zejména v Iráku, kde dle mnohých operace vedené Washingtonem přivedly k životu teroristickou organizaci Islámský stát. Islámský stát od té doby rozrostl na celosvětovou hrozbu a byl zakázán ve stovkách zemí, včetně Spojených států a Ruska.

Boj proti Islámskému státu a jiným teroristickým organizacím bude jednou z hlavních výzev pro příštího amerického prezidenta. Bohužel, Spojené státy dosud nenalezly systémový přístup k řešení tohoto problému, omezujíc se na vzdušné nálety proti pozicím Islámskému státu v Iráku a Sýrii. Nicméně, takové útoky způsobily ztráty na životech stovek civilistů, podle ochránců lidských práv. Lidé, kteří trpí vměšováním do konfliktů ve svých zemích mají tendenci se stát snadnou kořistí pro teroristické rekruty.

Kromě toho, v minulém roce, američtí obyvatelé opakovaně zažili teror v podobě extremistických útoků na jejich vlastní půdě. Teroristický útok San Bernardino, za který převzal zodpovědnost Islámský stát, noční střelba v Orlandu, ukázaly, že se nikdo nemůže cítit v bezpečí před teroristy i ve Spojených státech.

Potřeba vyřešit syrskou otázku

Nový šéf Bílého domu také bude muset řešit problematiku syrského konfliktu. Situace v Sýrii, kde zuří občanská válka již od roku 2011, je ještě umocněna několika faktory.

Odborníci tvrdí, že Sýrie se v posledním roce stala etapou nepřímé nebo diplomatické konfrontace mezi Ruskem a Spojenými státy. Spolupráce mezi oběma státy v dané zemi na Středním východě byla dosud omezena na memorandum bezpečnosti letů, což není to, na co by měli být tak důležití aktéři jako jsou Rusko a Spojené státy v Sýrii hrdí. I když mnozí říkají, že užší spolupráce mezi ruskou a americkou armádou v Sýrii by prospěla všem stranám, americká strana doposud odmítla všechny nabídky Moskvy k rozšíření spolupráce s cílem pomoci vyřešit syrskou krizi.

Donald Trump a Hillary Clintonová mají odlišné názory na toto téma. Trump prohlásil, že Spojené státy by se měly přestat snažit zbavit se syrského prezidenta Bašára Asada a měly by namísto toho začít hledat diplomatické řešení společně s Ruskem. Ve stejné době, Clintonová zaujala v této otázce tvrdou linii a podporuje aktuální cíle a strategie Washingtonu.

Obnova vztahů s Ruskem

Jednou z největších výzev pro příštího amerického prezidenta bude obnovit dialog s Ruskem, který naposledy vykolejil kvůli rozdílům v názorech ohledně konfliktu v Sýrii.

Zatím existuje jen málo styčných bodů mezi Moskvou a Washingtonem. Kreml tvrdí, že je připraven k dialogu s kterýmkoli americkým prezidentem, za předpokladu, že bude založen na vzájemném respektu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov asi před týdnem zdůraznil význam spolupráce s jednání v moderním světě.

„…Nikdo v tomto světě již nemůže dělat nic sám,“ uvedl Lavrov, který komentoval Obamova slova o Spojených státech a jejich partnerech, stanovujíc pravidla pro jiné země.

Obamův nástupce bude pravděpodobně čelit obtížím při obnově vztahů s Ruskem. I kdyby se příští americký prezident rozhodl ukončit konfrontaci s Ruskem a odvolal sankce, bude muset překonat odpor amerického politického establishmentu, který nemusí být přístupný myšlence politické nápravy.

„S největší pravděpodobností budeme svědky vysokého stupně setrvačnosti v americké politice vůči Rusku, což znamená pokračující nepřátelský kurs,“ uvedl náměstek ministra zahraničí Sergej Ryabkov komentujíc to, zda se vztah mezi Ruskem a Spojenými státy drasticky změní za nového prezidenta.

Ryabkov dodal, že vztahy s Ruskem nebudou nejokamžitějším zájmem nového amerického vůdce.

Sjednocení rozděleného národa

Klíčovou prioritou příštího amerického prezidenta na domácí scéně bude konsolidace národa. Tato prezidentská kampaň ukázala, že země je ostře rozdělena napříč politických, náboženských, rasových a jiných sfér.

Nový americký prezident se bude muset vypořádat s mnoha socioekonomickými otázkami, každá z nich má zásadní význam pro občany USA. Například, Trump bude muset zahájit dialog mezi policií a etnickými menšinami, převážně Afroameričany. Rozpory mezi nimi jsou v rychle rostoucím a alarmujícím měřítku a úřady budou muset pracovat velmi tvrdě, aby situaci normalizovaly.

Jeden z nejvíce medializovaných případů v posledních pěti letech bylo zabití afroamerického teenagera Trayvona Martina na Floridě v červenci 2013, což vedlo k vytvoření silného politického hnutí Black Lives Matter. Když byl zastřelen Afroameričan Michael Brown policistou bílé pleti ve Fergusonu, Missouri v roce 2014, vyvolalo to vlnu protestů místních i celostátních, stejně jako osudná střelba Keith Scota, dalšího neozbrojeného Afroameričana v Severní Karolíně letos v září.

Za účelem podpory ekonomického rozvoje, nový americký prezident bude muset bojovat s nezaměstnaností a vytvářet nová pracovní místa s cílem zmírnit rostoucí sociální napětí v některých částech země.

Podle amerického ministerstva statistik práce, míra nezaměstnanosti neustále klesá na celostátní úrovni od prudkého nárůstu v letech 2009-2011, ale některé státy, jako je například New Mexiko, Louisiana, Mississippi, Nevada, Západní Virginie a 18 dalších jsou na tom podstatně hůř, než říjnový republikový průměr 4,9 procenta.

Obamacare bude jedním z největších bodů sporu. Tento zákon z roku 2010 byl opakovaně napadán republikány a zároveň zajistil větší přístup k lékařské péči pro občany s nižšími příjmy, ale prudce zvýšil náklady a zúžil možnosti pro mnoho Američanů středních vrstev.

 

(SPU/ svobodnenoviny.eu)




Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*