25. ledna startuje počátek konce hvězdné dráhy Angely Merkelové.

25. ledna startuje počátek konce hvězdné dráhy Angely Merkelové.

Je neskutečné, co Evropa Angely Merkelové vyváděla v posledních letech a v roce 2014 zvlášť:  masivní přílivy uprchlíků; islamisté rozvracející běžné civilizační hodnoty; politika úspor, vedoucí  ke  statisícům k miliónům mladých nezaměstnaných a trvalé stagnaci; přeměna Evropy v předpolí možné budoucí války proti Rusku; politický závazek platit nesplatitelné za Ukrajinu…

 Je prakticky jisté, že to vše se v tomto roce změní.

Evropu čekají několikeré volby a všude to bude maso: Řecko, Španělsko, Velká Británie či Polsko…

Totální nespokojenost se stávajícími politickými stranami povede k vítězství nových stran, jejichž cílem je rozbití stávajících uskupení a forem.

Řecko začíná a strana Syriza prakticky ve všem odmítá současnou politiku EU Angely Merkelové, odmítá především nesmyslnou politiku škrtů a úspor, která logicky vede k  k útlumu, recesi a nezaměstnanosti, odmítá poslouchat  „trojku“ – tedy Evropskou centrální banku, Mezinárodní měnový fond a Evropskou komisi.

porosenko a merkelova

Nemyslím si, že zrovna my v České republice bychom měli řešit, zda Řecko má či nemá zůstat v eurozóně a zda má či nemá plnit diktát těchto insitucí. Každý rozumí tomu, že kdyby se Řecku umožnilo již v roce 2000 vystoupit ze sevření eurozóny, mohla být podle některých analytiků sice v prvním roce po vyhlášení bankrotu na kolenou, ale dnes již za vodou.  Je věcí eurozóny a tvrdošíjnosti Merkelové, že věci takto dopadly.

Že vítězství Syrizy otřese EU je jasné a díky bohu. Rozpad eurozóny´je žádoucí, oslabení diktátorské politiky Merkelové a tedy i Německa ještě žádoucnější.

Což Řecko, to je malá zemička, Španělsko patří v rámci Evropy k nějvětším…Strana Podemos – „Můžeme“ má čáku na vítězství ve volbách. Je radikálně levicová, vlastně revoluční, a chce stejné změny jako Syriza a to je dobře. Vítězství Podemos ve Španělsku už fakt Merkelová nerozdýchá.

Samozřejmě, že tyto strany chtějí nejen rozbourat hospodářskou politiku současné EU, ale nepochybně zásadně odmítají i zatažení EU do války s Ruskem.

Rozumní lidé jim musí držet všechny palce.

Volby ve Velké  Británii budou lahůdkové. Zdá se, že nezvítězí  ani konzervativci ani labouristi, liberálové zmizí v propadlišti a jazýčkem na vahách se zleva stanou skotští nacionalisti a řekněme zprava nezávislí euroskeptici. Mimochodem i skotští nacionalisté i nezávislí auroskeptici nesouhlasí jak s hospodářskou politikou Angely Merkelové, ale logicky ani s tupým protiruským kursem konzervativců a labouristů.

Jestli navíc by došlo k odchodu Velké Británie z EU, byl by to dobrý krok.

Polsko nezapadá do předchozí škatulky, protože Polsko je zvláštním útvarem. V každém případě pomyslně a možná i reálně poteče krev. Už bouře a nepokoje, které propukají od minulého roku mezi stoupenci strany Práva a spravedlnosti Kaczynského a stoupenci Platformy ukazují, že tato země, kterou nám havlisté dávají jako příklad, není toho hodna. Je to země protiruského  fanatismu, proamerického patolízalství a náboženské bigotnosti. Ať si věci Poláci mezi sebou řeší, ale ať nás nechají na pokoji. A jestli se chtějí mezi sebou na život a na smrt ničit, je to jejich věc. V každém případě volby mohou přispět k dalšímu rozkolísání EU. A zvítězí-li Kaczynský, tak má Merkelová s Polskem utrum.

Nezmínil jsem Německo naší hvězdy. Nuže velké volby do spolkového sněmu jí nečekají. O to více bude oslabovat po kapkách.

Její pozici budou oslabovat nejen protiislámští aktivisté v zemi, nejen radikálně levicová Die Linke a raikálně pravicová Alternativa pro Německo v samotném Německu, ale bude zajímavé zda bude ztrácet po každých zemských volbách. A navíc  jsem zcela přesvědčen, že bude narůstat odpor proti novodobému diktátu Německa mezi zeměmi a národy EU. A řekl bych to ještě jinak.

Merkelové nelze odpustit, že nese ze všech představitelů členských zemí EU rozhodující podíl na současné krizi Západ – Východ. Její masivní podpora majdanu nebude zapomenuta a odpuštěna.

Držme palce všem odvážným Němcům – zprava, zleva, aktivistům i politikům nových uskupení, kteří chtějí politicky odstanit tuto ženu.


Přiznávám, že plně chápu odpor Tchatcherové, Mitteranda ke spojení Německa…Ty důsledky jsou závažné. Ale  co se stalo není nezměnitelné. Je na dalších 25 zemích EU, aby ukázalo Německu, že si nepřejeme opakování Velkoněmecké říše II.

Možná se mýlím. Ale tak jako před rokem se vyplnily mé – bohužel chmurné vize ohledně občanské válce započaté kyjevským majdanem, jsem naopak optimistický v odhadu, že než se rok s rokem sejde bude nepochybně Evopská Unie jiná, méně byrokratická, možná s počínajícím rozpadem eurozóny, minimálně střízlivější v otázce migrace a doufám, že s Německem, opět přiměřeně skromným vzhledem ke své historické zátěži i chybám, kterých se nyní dopouštělo.

Ale nejen to. Každá akce budí reakci. Řekl bych, že může začít éra budování nové Evropy  ve smyslu ekonomickém, politickém, i bezpečnostním. Evropy  od Atlantiku po Ural…

A Rusko, semknuté a stabilní, nejbohatší zásobárna nerostného bohatství na světě jistě v rámci auroasijské unie co nejužší spolupráci přijme.

Euroasijský světadíl může být tím nejbohatším na světě.

Judr. Jiří Vyvadil

 

Reklama

Loading...

Reklama

Podobné články